Kytice růží...

Dnes jsem na stránky přidala kytici růží...

Dostala jsem je od manžela a byly z lásky. Nádherně voněly a já téměř přestala dýchat, když mi je podával. Pak uvadaly a já je nedokázala vyhodit. Nechala  jsem je usušit.
I pak byly stále krásné.

Jednoho dne jsem je ale odnesla na kompost
s uvědoměním, že vše je pomíjející. Dodnes mi zůstaly fotografie
a vzpomínka. 

Stejně, jako zůstávají i jiné fotografie a vzpomínky. Pomalu nám končí zima
a s ní i nostalgie ponořená do mrazivého šera
a unikátních sněhových vloček. Jaro je  obdobím probouzení, rození
a začínajícího života.
Už skoro klepe na dveře.
Probuďme se!
Anebo - ještě ne? :-)